Bozkovské dolomitové jeskyně (6km)
Veřejnosti zpřístupněný okruh je dlouhý 350 m, s dobou prohlídky 45 minut. Bozkovské dolomitové jeskyně byly v roce 1999 prohlášeny národní přírodní památkou. Ročně je navštíví okolo 70 tisíc návštěvníků z celého světa. Prohlídka jeskyní není fyzicky náročná a bez problémů ji zvládnou i menší děti. Velkolepá podívaná na jedinečný Jezerní dóm, na jehož hladině se zrcadlí krásy celé jeskyně, je nám jakousi odměnou na závěr. Úžas a odraz jezera v paměti si návštěvníci Bozkovských dolomitových jeskyní odnášejí jako cenný suvenýr.
Klokočské skály (15km)
Klokočské skály jsou jakousi souvislou skalní hradbu tvořenou prvohorními pískovci o mocnosti až 60 metrů s mnoha jeskynními dutinami. Plošina nad obcí Klokočí je zakončená strmým skalním čelem. Téměř souvislá stěna je asi 1600 m dlouhá a oddělují se z ní izolované skalní věže, kterým se říká sloní hřbety, a rozsedlin (Klokočské průchody). Ve vlastní skalní stěně vzniklo velké množství jeskynních dutin. Nejrozsáhlejší podzemní prostorou oblasti je jeskyně Postojná – Amerika v Zeleném dole, největší pseudokrasová jeskyně v Českém ráji, která byla osídlena již lidem lužické kultury. Ze skalní stěny jsou krásné rozhledy na severní a jihovýchodní část Českého ráje. Na jihovýchodní části Klokočských skal leží zřícenina hradu Rotštejna.
Hruboskalské skalní město (15km)
Hruboskalsko je třetí největší přírodní rezervací v rámci CHKO Český ráj. Hruboskalské pískovce mají mocnost až 120 metrů a vytváří plošinu s nejvyšší nadmořskou výškou 380 metrů, která se směrem do údolí Libuňky rozpadá a vytváří tak typické skalní město. Skalní město Skalák je rozděleno do tří hlavních oblastí: Dračí skály a Zámecká rokle, Kapelník, Maják a Údolíčka. Tyto oblasti jsou propojeny sítí značených turistických cest. Nejznámější z nich je vrcholová cesta zvaná Zlatá stezka Českého ráje.
Prachovské skály (25km)
Silně rozčleněná plošina vznikla z usazenin pískovců, slínovců a opuk v druhohorách. Křídovými horninami pronikly v neogénu drobná vulkanická tělěsa a přispěly tím k rozrušení celistvosti plošiny, která se začala působením vody a větru rozpadat na jednotlivé skalní bloky, věže a sloupy. Skalní útvary Prachovských skal dosahují výšky až 40 metrů.
